!!NEKOPÍROVAT!! povídky jen s povolení autora (chápejte já namáhám mozkový buňky a někdo by mi to jen tak okopíroval)
................................... já chci jen připsat narozeniny blogu je to 9.června 2011
pozor stala se ze mě velká Yaoistka
Pomož mému blogu, hledám spolublogera, co by mi tu s tím pomohl. Na E-mail korinkova.kajushka@seznam.cz mi napište když budete mít zájem........................................ (klikni na obrázek)


Láska z lesa (NaruHina)

22. července 2011 v 21:19 | kajushka-chan |  Povídky

Jo opět se omlouvám za hrubky a popravdě jsem v Itálii napsala jen půlku jinak jsem opravdu celej dnešek psala tu druhou polovinu a musim říct že mě to celkem baví a ani jsem o tom moc nepřemíšlela jen jsem napsala to co mě zrovna napadlo.



Povídka je z pohledu Naruto.

Bylo chladné letní ráno když jsem se probudil, otevřel jsem jedno oko, a pak jsem chtěl otevřít i to druhé ale tomu se nějak nechtělo. Po chvilce se teda otevřelo a já se zvedl do sedu a podíval jsem se na hodiny, když jsem vyděl kolik je tak jsem si myslel že umřu, bylo totiž deset hodin a patnáct minut a můj tým měl sraz v devět hodin a já mám hodinu a čtvrt zpoždění.
Sakura mi určitě roztrhne vejpůl pomyslel jsem si.
Hned jsem vyskočil z postele a ve spěchu jsem si oblékl svoje oranžovo-černé oblečení a nazul jsem si černé sandále, vyběhl jsem z domu tak rychle sotva jsem zamkl dveře.
Když jsem dorazil na místo srazu, už tam na mě všichni netrpělivě čekaly a jak jsem předpokládal první co Sakura udělala bylo že mi takovou nabančila že jsem odlítl snad tři metry od ní.
,,Naruto jdeš pozdě máš pro to nějaké vysvětlení?" zeptal se mě Kakashi-sensei
,,Ja jsem zaspal a probudil jsem se teprve před pěti minutama." vysvetloval jsem mu to a při tom jsem si mnul bouli na hlavě kterou mi způsobyla Sakura.
,,Když jsi přišel pozdě odpracuješ si dvoujnásobek toho co Sakura a Sasuke" nařídil mi s hodně vážnim výrazem ,,zrovna jsem měl v plánu je propustit domů, tak oni půjdou domů a ty tu budeš hezky trénovat"
,,Kakashi-sensei já ho tu klidně pohlídám za vás vy si zatím můžete doma číst tu vaši uchylnou knihu." nabýdl se Sasuke a podíval se na mě zlomyslně
Kakashi-sensei začínal chápat jak to Sasuke myslí a tak s tím souhlasil protože věděl že mě nebude v ničem šetřit.
,,Tak na zem a padesát kliků !!!" přikázal mi Sasuke zatímco Kakashi se Sakurou odcháízeli
,,COŽE padesát?" fňukal jsem
,,jo padesát a jestli budeš dyzkutovat tak ti toho dám ještě víc" vyhrožoval mi a já samozřejmě poslechl.
Sasuke mi nařídil udělat kromě padesáti kliků ještě sto hodů na cíl jak kunai tak shurykeny, asi třicet sprintů na padesát metrů a na konec jsem musel třikrát oběhnout vesnici celou dokola.
Když jsem to měl všechno hotový bylo už po poledni a tak byl čas na oběd, zašel jsem si na jídlo do Ichiraku rámen a dal jsem si pořádnou kopu misek s vepřovým rámenem. Taky jsem za to zaplatil pořádnou kopu peněz ale jelikož mě má stařík Ichiraku rád mohl jsem zaplatit jen polovinu ceny (mám toho staříka rád).
Po pořádném odpoledním obědě jsem se šel projít po vesnici protože i když bych měl být asi unavený nebyl jsem a tak jsem se snažil co nejvíc unavit protože zítra nemáme tréning a tak můžu v klidu spát až do příštího dne.
Celou vesnici jsem měl prošlou zkrz na zkrz asi pětkrát a tak jsem šel do lesa až jsem se dostal za bránu ale to mi bylo celkem jedno.
Bolely mě nohy a tak jsem si na chvíli sedl ke stromu abych si odpočinul a jak sem tam jen tak seděl začaly se mi klížit víčka a začal jsem se propadat do říše sladkých snů, za pár minut sem už spal.
Podle toho jaká byla obloha když jsem se vzbudil jsem poznal kolik je asi tak hodin a bylo opravdu dost pozdě. Tak jsem vstal ze země a oprášil jsem se a vyrazil jsem do vesnice a pak domů ale jak se tak zdá nemam moc velkou paměť na to jak se zorientovat v lese a to znamenalo že sem se stratil a tak trochu nevim jak se dostat s toho lesa, ale pak mě napadlo jak se z toho dostat vylezu až na samou korunu toho největšího stromu kterýho uvidim a ztoho stromu doskáču po větvích až na kraj lesa a pak uvidím co budu dělat dál. Tak jsem vylezl na velikánskou borovici kousek ode mě a vyděl jsem dokonce i konohu a tak jsem zamířil přesně tím směrem běhal jsem už docela dlouho a připadá mi že jsem se k vesnici ani o kousek nepříbližil a tak jsem seskočil ze stromu a začal jsem přemýšlet.
Třeb jsem v nějakém genjutsu nebo něco takového pomyslel jsem si.
Ale žádné genjutsu to nebylo když v tom najednou vydím nějaký obrys těla v dály za stromem šel jsem se podívat kdo to je a k překvapení to byla Hinata.
,,Hinato co tu děláš?" zeptal jsem se překvapeně
,,ohh.. Naruto-kun j-já nevim kde jsem asi jsem se stratila jsem tak ráda že jsem tu na tebe narazila a nemusím tu být sama" vrhla se mi do náruče se slzami radosti v očích byla ráda že tu nezemře.
,,jak si se sem dostala?" nechápal jsem
,,ani nevím prostě se mi zachtělo jít do lesa protože u nás doma mi nikdo nechce pomct s tréningen protože pomáhaj Nejinu a tak jsem se šla projít děla mi to dobře" vysvětlovala mi to ,,a co tu děláš ty Naruto-kun?"
,,prostě jsem se nudil a tak jsem se šel projít do lesa a usnul jsem a tet jsem se probudil a taky nevím jak se odsud dostat už jsem to zkoušel ale jako bychom byly v nějakém genjutsu ale přitom nejsme" odpověděl jsem jí i s podrobným vysvětlením situace.
,,Hinato teť mě napadlo zkuz použít svůj byakugan třeba něco uvidíš" dostal jsem nápad
,,už jsem to zkoušela ale nic ani nikoho nevidím jen les" oznámila mi
,,hmmmm... to je škoda ale mě sice nikdo nepostrádá ale tebe určitě budou postrádat....." uvědomil jsem si
,,..... a to znaméná že mě začnou hledat a až najdou mě a tebe tak nás odtud vyvedou ven" doplnila mě Hinata
,,přesně tak" rozzářil jsem se ,,ale jak dlouho to muže asi trvat než jim dojde že si pryč??" hned jsem zase zesmutněl
Jak sme tam tak stáli bolely nás nohy tak sme si sedli ale než jsme si sedli všiml jsem si že se Hinata klepe zimou a tak jsem ji hned jak si sedla přikryl svou bundou.
,,díky" poděkovala mi za to Hinata
,,nemáš vůbec zač"
Jak jsme tam tak seděli začali sme si povídat o tom jaké sme měli dětství i když Hinata skoro o celém mém dětství ví já o jejím vlastně nevím vůbec nic. Zjistili jsme že máme celkem hodně společného například že rádi dlouho spíme i když u Hinaty to bylo dost překvapení nebo žebmáme rádi rámen. Protože bylo už hodně moc pozdě v noci Hinatě se začalo chtít spát a tak najednou zavřela oči a usnala a jak spala sesunula se mi na klín a jak se sesunula tak i z ní spadla ta bunda a tak jsem jí přikryl aby jí nebyla zima.
Sledoval jsem Hinatu jak spí a přišlo mi to strašně moc krásné a přišlo mi že bych se na to vydržel dívat celé hodiny. Hinatě do obličeje spadlo pár malých pramínků vlasů a tak jsem je pár prsty odstranil když v tom se otevřely Hinatiny přenádherné sněhově šedivé oči které se teť dívaly jen a jen na mě kkdyž v tom jsem měl takové hrozné nutkání Hinatu políbit, a tak jsem se k ní přiblížil hlavou a políbil ji Hinatu to nejprve překvapilo ale potom se ke mě přidala a tak začala nejněžnější hra jazyky jakou sme kdy zažily. Hinata mě překvapila tím že zatímco jsme se líbali mi sjela rukama pod triko a začala mi jezdit prsty ponahých zádech, sice jsem se divil co zrovna udělala ale hned nato jsem začal dělat to samé.
Když v tom návalu vášní jsme zaslechli jak nás ( no tedy Hinatu) hledají a volají Hinatino jméno.
,,konečně nás začaly hledat" rozzářila se hinata
,,nás ne to tebe Hinato mě tu nikdo nepostrádá" posmutnil jsem s toho pomyšlení
,, já tě postrádám každy den když tě nevidím nebo když nejsem s tebou" pravdivě se mě snažila rozveselit
,,díky moc opravdu" byl jsem šťastný
,,Naruto-kun musím ti něco říct ještě než nás najdou"
,,co?" nevěděl jsem co tím myslí
,,strašne moc tě miluju Naruto" přiznala se Hinata
Byl jsem s toho strašně zmatený v tu chcíli jsem nevěděl co si mám myslet ale ne o Hinatě ale o sobě co teť mám dělat mám jí taky říct že ji taky miluju ja prostě nemám takou odvahu jakoona i když to nedávám najevoit
já jsem celkem citlivka ale teda jen někdy ale v tuhle chvíli nevim co mám dělat asi jí to opravdu a to popravdě.
,,Hinato já ti taky musím něco říct" opakoval jsem to co říkala předtím ona ,,taky stašně miluju"
,,opravdu?" nechtěla tomu věřit
,,ano opravdu" ujišťoval jsem jí
,,haallooo tady jsme,tady!!!" volaly jsme naráz aby nás slyšely a našly
,,tak tady jste uplně všude jsme vás hledaly hhmm..no.. nevěděly jsme že tu je i Naruto ale alespoň že jste spolu to ste nám ušetřily práci tak mužem vyrazit spět do vesnice" řekl neznámí ninja z konohy
Sice nevim jak ale z toho prokletého lesa sme se dostali v pořádku a zdraví a co se týče mě a Hinaty tak asi i zamilovaný.
Jak se zdá tu noc v lese začal vztah o kterém meměl nikdo kladné mínění snad jen Sakura, Ino a Ten Ten a možná i trošičku Shikamaru protože na nás jako první poznal že se máme rádi.
První týden bylo všechno nejlepší jak jen může být každý den jsem byl s Hinatou a užíval jsem si to nejvíc jak jsem jen mohl ale jak jsme oba dva zjistili nemáme ani kousek soukromí stačí jen když se na jednom ze cvičišť dáme zchůzku a jen se líbáme všichni o tom hned vědí všechni detaili a vždi když jdeme spolu kolem něco si šuškají musím s tím prostě něco udělat......


já vím že to končí blbě tak na mě nebuťte naštvaní a prossíííímm mocky nějaký komentář byla bych mooooooooc šťastná jinak dík moc vůbec za to že ste si to přečetli
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

měla bych psát povídky?

ano
ne

Komentáře

1 camelia camelia | 24. září 2011 v 15:35 | Reagovat

Takže.... v uvozovkách začínáme VELKÝM písmenem! Jinak, věty trochu moc kostrbatý. Špatně se to četlo. Když tak je lépe navazuj dej tam víc toho citu... jinak nápad dobrý!
PS: když tak se mrkni na Konoha.cz. Jsou tam moc hezké povídky na N+H i ostatní (i když jako NaruHina maniak se v těch ostatních moc nevyznám)
Dobře píšou na N+H:
např. Hinata-sempai, maklmape, dragonit, EdElric31011, Jidus-chan a další a další... když tak se můžeš mrknou i na moje. Njdeš mě pod stejným jménem, jako tady vystupuju, ale nic nevnucuju... :-) jinak, snad ještě něco napíšeš a věřím, že s ebudeš čím dál víc zlepšovat!
Zdar a sílu ti přeje camelia

2 kajushka-chan kajushka-chan | E-mail | Web | 24. září 2011 v 16:58 | Reagovat

jo díky a já vim že to i moc nedává smysl ale ja se snažim

3 Tayhin Tayhin | 11. dubna 2012 v 19:51 | Reagovat

Moc hezky až na ty chyby ale jinak v poho

4 kajushka-chan kajushka-chan | Web | 11. dubna 2012 v 22:23 | Reagovat

njn cestina mi moc nejde :-D  a diky

5 naoki-keiko naoki-keiko | 13. října 2012 v 15:52 | Reagovat

Máš to docela dobrý :-)

6 kajushka-chan kajushka-chan | Web | 13. října 2012 v 16:29 | Reagovat

[5]: děkuj
to je moje druhá povídky kterou jsem kdy napsala takže i když je to takoví makoví jsem ráda že se vám to trošku líbí

7 ZdenekK ZdenekK | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 20:34 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama