!!NEKOPÍROVAT!! povídky jen s povolení autora (chápejte já namáhám mozkový buňky a někdo by mi to jen tak okopíroval)
................................... já chci jen připsat narozeniny blogu je to 9.června 2011
pozor stala se ze mě velká Yaoistka
Pomož mému blogu, hledám spolublogera, co by mi tu s tím pomohl. Na E-mail korinkova.kajushka@seznam.cz mi napište když budete mít zájem........................................ (klikni na obrázek)


Jen kamarád? (sasunaru)

3. srpna 2011 v 11:21 | kajushka-chan |  Povídky
Tady jedna jednorázovka pro vás je to nic moc ale snad se vám to bude líbit je to na pár sasunaru



Špinavá, zatuchlá,špatně zařízená, malá místnost. Dvě osoby. Dva kluci. Jeden blonďatý druhý černovlasý. Černovlasý chlapec seděl v nejtemnějším koutě místnosti a sledoval chlapce před sebou, který zuřivě mlátil rukama do kovových dveří.
Byli tu už jeden týden. Nevěděli co s nimi chtějí dělat, nevěděli proč tu vlastně jsou, proč vlastně unesli zrovna je a ne někoho jiného. Nevěděli ani kdo byl jejich únosce. Nevěděli nic, věděli jen to, že jim nějakej idot, možná idoti zablokovali chakru a také moc dobře věděli, že se nějak musí odsud rychle dostat,ale nevěděli jak.
,,Nech toho Naruto! Jenom si ublížíš!"okřikl Naruta Sasuke.
,,Od kdy tě vůbec zajímá jestli si něco udělám nebo ne?!"vyjekl na něj nasupeně Naruto a nepřestával mlátit do dveří pěsmi.
Od tý doby co sem pochopil, že tě miluju. pomyslel si Uchiha.
Naruto nevnímal bolest,kterou si způsoboval tím ,,drcením",nevnímal, že má klouby na rukách rozdrásané úplně do krve.
Sasuke ho chvíli smutně pozoroval než se odhodlal konečně vstát a přejít k němu.
,,Nech toho."zašeptal mu těsně u ucha.
Narutovi přejel mráz po zádech. Přestal se tedy na chvíli zabývat svojí činností a obrátil se čelem k Sasukemu. Jejich obličeje byli tak blízko, že se téměř dotýkali nosy. Sasuke měl nutkání se na něj okamžitě vrhnout a nedbat na to, že by je mohl kdokoliv přistihnout, kdby se ta dotyčná osoba nebo osoby rozhodla či rozhodli se na své vězně jít podívat. Odolal tedy tomu pokušení, ale značně nerad.
,,Jen se chci odtud dostat."zesmutněl Naruto a opřel se čelem o Sasukeho hruď.
Sasuke ho k sobě ještě víc natisknul. Narutovi to nevadilo, bylo mu to příjemné a velmi, ale nevěděl proč mu dělá Sasukeho přítomnost tak hrozně dobře.
,,To já přece taky."odpověděl konejšívým hlasem Sasuke a pohupoval se lehce s Narutem doprava a doleva.
Pak si oba šli sednout do kouta místnosti a zírali tupě před sebe.
Za chvíli se na Sasukeho rameni ocitla čísi zátěž. Sasuke se podíval na svoje rameno a pousmál se. Ta zátěž byla Narutova hlava. Spal. Oddechoval lehce a jeho tvář vypadal hrozně...dětsky.
,,Jak to, že se je nemůžeme vydat hledat?!"vřískala Sakura naštvaně.
,,Prostě nemůžeme. Nevíme kdo je unesl a proč je unesl."řekla s klidem Tsunade.
,,Ale jiný zachraňovat můžeme!!!Ale jak jde o tyhle dva zakážete to!"vyhrkla naštvaně Sakura.
,,Právě proto, že oba jsou dejme tomu žádoucí."odpověděla.
,,Jak jako žádoucí?!"nechápala Sakura a kroutila nad tím hlavou.
,,Sasuke má Orochimarovu pečeť a ještě před půl rokem byl na jeho straně než jste ho dokázali přivést zpátky no a Naruto má v sobě devítiocasou lišku, o které víš pouze ty, Sasuke, já, Shizune,J yraiya,I ruka, Kakashi a ještě několik málo lidí."vysvětlila pouze a dál se s tím nechtěla zabývat.
Musí se z toho dostat bohužel sami. Jakýmkoliv způsobem, který je napadne.Pokud je hlavně nějaký napadne...
Sakura nasupeně odkráčela z místnosti a nezapoměla to okomentovat silným prásknutím dveří až z toho začala venku opadávat omítka.
Tsunade nad tím je zakroutila hlavou a vykoukla z okna aby se ujistila, že opravdu odešla.
Musí být přece nějaká možnost jak se odtud dostat. pomyslel si Sasuke.
A najednou něco uviděl. Něco malého co se blýskalo, když to měsíc osvítil. Pomalu ze sebe sundal Narutovu hlavu a jemně ho položil na zem než se vydal k tomu neznámému předmětu.
Když přišel blíž, musel se sehnout aby na to vůbec uviděl. Byl to malý a hubený drátek. Vzal ho tedy do ruky a jak se to děla v nějakých akčních filmech, zača se s ním ,,šťourat" v zámku.
Po několika minutách, zámek cvakl a dveře se lehce a potichu pootevřeli.
,,Ať žijí akční filmy!"vykřikl tiše, aby Naruta neprobudil.
Pak se k němu vrátil a vzal jeho tělo do své náruče a potichu se vykradl z místnosti.
Šel dlouhou a tmavou chodbou, než konečně došel na její konec, málem skákal metr nad zemí, že nikoho nepotkal. A tak s Narutem v náručí opustili svoje...dejme tomu vězení.
K večeru Sasuke unaveně klesl na tvrdou zem. Naruta však stále nespouštěl z náruče. Ani nechtěl. Dřív neměl takovou možnost být u Naruta tak blízko a možná už ji nikdy mít nebude. Povzdychl si.
Narutova víčka se trochu zachvěla a otevřela svoje modré hlubiny. Narutovi oči se okamžitě upnuly na Sasukeho tvář.
,,Sasuke?"zašeptal.
,,Hmm?"zamumlal Sasuke.
Naruto se rozhlédl kolem sebe. Už neviděl šedě vymalované zdi ani jedno malé zamřížované okno nebo dveře od jeho vlastní krve.
S otazníkem v očích se podíval na Sasuke, který okamžitě otázku uhodl a Naruto nemusel ani nic říkat.
,,Jednoduše řečeno jsem nás odtamrud dostal."řekl.
,,Proč si mě tam nenechal?"zeptal se Naruto a ani mu nevadilo, že je stále v Sasukeho náručí.
,,Proč bych tě tam měl nechávat?"nechápal Sasuke.
Naruto pokrčil rameny.
,,Blbá otázka,že jo?"zeptal se Naruto.
,,Hodně blbá."odpověděl s menším úsměvem Sasuke.
Naruto se znovu a víc zachumlal do Sasukeho náruče a znovu usnul. Sasukeho chvíli jen tak pozoroval než se odvážil i on sám zavřít oči a usnout.
Brzy ráno když se oba chlapci probudili vydali se na dalekou cestu. Nevěděli proč jdou zrovna touhle cestou, ale něco je po ní táhlo. Velmi se těšili až se dostanou do Konohy. Až si lehnou na měkkou postel a ne na tvrdou zem, až se pořádně nají, až se přivítají se svými přáteli.
Večer si Naruto automaticky lehl do Sasukeho náruče, ve které mu bylo tak dobře a pohodlně. Sasuke se jen pousmál a usnul teprve když zjistil, že Naruto už spí.
Trvalo jim několik dní než se konečně dostavili celí špinavý a otrhaní do Konohy. Každou noc spával Naruto v Sasukeho náručí, ale teď už se to bude muset změnit. Toho si byl Sasuke vědom, ale Naruto měl jiný plán. Nechtěl to měnit, líbilo se mu to tak jak to bylo.
Všichni je s radostí přivítali. Oba dva všem velmi chyběli. Tsunad je musela podrobit výslechu, ze kterého se nedozvěděla skoro vůbec nic.
Dala jim proto celé dva týdny aby se zotavili a odpočinuli si.
Naruto okmažitě zamířil nejdřívě domů, kde se oprchoval a převlékl a pak se širokým úpsměvem zamířil do Ichiraku ramen.
Sasuke šel taky domů. Osprchoval se, přestrojil se i najedl. Pak se usídlil v malé knihovně kde si začal číst.
Večer se blížil rychle, že si to ani jeden z chlapců skoro neuvědomil. Sasuke se pomalu chystal lehnout když uslyšel jakýsi tlukot na okno. Když se otočil uviděl Naruta, jak sedí na parapetu jeho okna a ťukal do skla.
Sasuke přešel k oknu, které následně otevřel. Naruto skočil do pokoje a narovnal se.
,,No konečně. Tluču tady nejmíň už tři minuty."postěžoval si.
,,Co tu prosím tě děláš?"nechápal Sasuke, ale byl za to nesmírně rád.
,,No...nějak sem se naučil usínat v tvý náruči."zamumlal s ruměncem na tváři.
Sasuke se jen usmála pokynul mu ať si lehne. Naruto s radostí se stočil do klubíčka, které si Sasuke přivinul do náruče a přikryl.
Za chvíli se pokojem nesl pravidelný dech obou chlapců...


Je to celkem slabí jo a tak nebuďte naštvaní a prosím okomentujte mi to
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Riri-chan Riri-chan | Web | 24. dubna 2015 v 22:20 | Reagovat

Moc krásná povídky....vůbec mi nevadí, že tam není Shounen-ai ani yaoi..taková pohodová povídka :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama